Ochrana soukromí
Anonymní akcie na majitele a ochrana soukromí
Stát opět využil vlastní selhání jako záminku k šikaně občanů a ohrožování jejich osobního soukromí. Pokud mělo být cílem omezení klientelismu, není nic jednoduššího než pustit k veřejným zakázkám pouze zcela transparentní firmy. A nepostihovat poctivé podnikatele, kteří si tuto formu vlastnictví zvolili třeba právě kvůli ochraně svého soukromí, které český stát neumí ochránit, nebo z jiného legitimního důvodu. Zrušení akcií na majitele mj. povede k tomu, že akciové společnosti zavalí nadbytečná administrativa.
Někdejší socialistický stát programově a vždy upřednostňoval zájmy celku nad zájmy jednotlivce. Právě vlastnictví je ze své podstaty soukromá věc, do které nikomu nic není, pokud dotyčný dodržuje zákony, nezneužívá svá práva k nezákonným účelům a chová se eticky, není důvod ho špehovat a obtěžovat. Každý občan by měl mít právo a možnost si zvolit, zda bude či nebude některé údaje o své osobě zveřejňovat. Anonymní vlastnictví firem tedy již ze své podstaty není nic neslušného.
Ne každý má zájem zveřejňovat své podíly ve firmách, nebo se jimi dokonce chlubit. Vlastnictví akcií v určitých firmách může být pro akcionáře pouze formou investice. Každá firma má svůj vlastní statutární orgán, který za ni vystupuje a jedná. Vlastník za firmu primárně neodpovídá a ve většině případů, tedy pokud není majoritním akcionářem, její konání ani nemůže ovlivnit. Správně by vlastník ani neměl zasahovat do každodenní obchodní činnosti firmy ani jí zakazovat uzavírat konkrétní smlouvy, protože tyto záležitosti má na starosti právě statutární orgán. Je běžné, že vlastník jen očekává, že za svou vloženou investici jednou ročně obdrží dividendu. Nelze se tedy divit, že nechce být s aktivitami firmy vždy a všude spojován.
Jak je to v České republice
Česká republika je ohledně zveřejňování informací o majitelích firem velkorysá. V případě společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) lze zjistit o jejích majitelích vše: kromě jména a současného příjmení též příjmení za svobodna (v případě ženy), adresu současného bydliště a všechny předchozí adresy, datum narození, výši obchodního podílu včetně všech změn, podpisový vzor (je-li majitel současně statutárním orgánem) apod. Pomocí adresy a datumu narození lze snadno vyhledat obchodní podíly v jiných firmách. Z volně dostupné kompletní účetní závěrky pak lze zjistit nejen hospodářskou situaci firmy, ale třeba i jména jejích věřitelů či dlužníků.
Stačí několik kliknutí myší a můžeme o firmě a jejím majiteli zjistit téměř všechno. V kombinaci s dalšími internetovými databázemi (např. katastrem nemovitostí) získáváme mohutnou zbraň pro vydírání, pomlouvání, špehování či jiné formy obtěžování. Osobnostní práva, zejména právo na osobní svobodu, ochranu soukromí, nedotknutelnost osoby a obydlí, tak mohou být hrubě porušována.
Veškeré údaje o podnikateli lze zjistit z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí, ale k dispozici jsou i neveřejné zdroje informací, jako banky, pojišťovny, rejstřík trestů, registr automobilů, finanční úřad, lékaři a nemocnice, bytové družstvo, registry dlužníků a další databáze. Přístup k osobním informacím má v ČR příliš mnoho osob, což zvyšuje pravděpodobnost úniku citlivých dat na veřejnost, do médií nebo do rukou kriminálních skupin.
V České republice se udržuje mentalita „kdo nedělá nic špatného, nemá co skrývat a nepotřebuje soukromí“. Zákonodárce však nehledí na zájmy majitelů, kterým nemusí být dvakrát příjemné, že sousedi vědí o jejich podílech v různých firmách. Jinému nemusí být příjemné, že každý zná jeho přesný věk a datum narození. Ženám může vadit, že každý z obchodního rejstříku zjistí, že je rozvedená či znovu provdaná. V případě rodinných firem si stačí spojit několik na internetu dostupných informací a lze během chvilky zjistit příbuzenstvo atd.
Jak je to v Anglii
V Anglii v loňském roce zákon obchodnímu rejstříku zakázal poskytovat komukoli (s výjimkou policie a některých úřadů) adresu bydliště majitelů firem. Nikdo by se tedy neměl dozvědět, kde bydlí. Ti jsou povinni uvádět jen tzv. doručovací adresu, což může být jakákoli adresa s možností doručování, např. kancelář. V důvodové zprávě předložené parlamentu navrhovatel přímo uváděl, že ředitelé a majitelé jsou „vystavováni násilí, zastrašováni či obtěžováni na své domácí adrese novináři, politickými aktivisty, nevyžádanými reklamními nabídkami, nebo se stávali oběťmi zneužití identity, vyděračů, zlodějů-tipařů, únosců atd. Očekává se, že po utajení domácí adresy se zvýší míra ochrany soukromí ředitelů a jejich rodin, jejichž lidská práva, zejména právo na osobní svobodu, ochranu soukromí, nedotknutelnost osoby a obydlí, byla v minulosti zveřejněním adresy bydliště v obchodním rejstříku porušována.“
Jak v Anglii zjistit majitele firmy? Složitě
Existují pouze 3 způsoby, jak zjistit majitele. Žádný z nich není snadný.
- Získáním zakladatelské smlouvy – nutno však zdůraznit, že současným majitelem již může být někdo jiný, protože původní vlastník (zakladatel) uvedený v zakladatelské smlouvě mohl svůj podíl odprodat. V zakladatelské smlouvě, která se podepisuje před založením firmy, se přitom vůbec neuvádí adresy zakladatelů (společníků), pouze jejich jména a příjmení. Ostatní identifikační údaje (adresu a datum narození) zná pouze ředitel společnosti (statutární orgán), který je nesmí nikomu sdělit (s výjimkou policie a některých úřadů).
- Jednou ročně je firma povinna podat Obchodnímu rejstříku výroční výkaz (annual return), do kterého se mj. napíšou akcionáři, avšak uvedeno opět bude jen jejich jméno a příjmení. Tyto výkazy si může kdokoli od Obchodního rejstříku vyžádat, avšak nejprve musí projít registrací u Obchodního rejstříku a uhradit správní poplatek, výkazy nelze z internetu stáhnout volně. Obchodní rejstřík zaznamenává, kdo výkazy objednal a ukáželi-se, že dotyčný informace uvedené ve výkazu nezákonně zneužil, může si policie vyžádat údaje o všech osobách, kterým výkazy Obchodní rejstřík poskytl.
- Každá společnost je povinna vést seznam akcionářů (rejstřík členů), do kterého může každý nahlédnout (avšak za každé nahlédnutí může společnost nárokovat malý poplatek). Za vedení seznamu je zodpovědný tajemník společnosti, nebo její ředitel, pokud společnost tajemníka nemá. V seznamu jsou zaznamenány všechny převody akcií, jediný identifikační údaj uvedený u transakce je však opět jen jméno a příjmení.
Shrnuto: z volně dostupných veřejných zdrojů nelze přímo a snadno zjistit a ověřit, kdo je vlastníkem akcií.
Tato ochrana soukromí je pro většinu majitelů firem v Anglii naprosto dostačující. Neposkytuje příhodné podmínky pro korupci a budování klientelistických vztahů (majitele zjistit lze, i když nesnadno), avšak adresa bydliště, datum narození a další osobní údaje zůstávají utajeny.
Jaké údaje lze zjistit z veřejné části obchodního rejstříku v Anglii dostupné přes internet
- název společnosti
- sídlo společnosti
- registrační číslo společnosti
- stav společnosti (aktivní, návrh na zrušení, zrušená, spící)
- datum vzniku společnosti
- právní forma společnosti
- předchozí názvy společnosti
Příklad internetového výpisu z obchodního rejstříku:
Od 1. října 2009 britský obchodní rejstřík vyžaduje od ředitelů společností uvádění dvou adres:
služební (doručovací) a domácí (trvalého bydliště).
- Doručovací adresa (service address), která je veřejná a je uváděna na výpisech z obchodního rejstříku. Doručovací adresou nesmí být P. O. Box. Musí se jednat o adresu, na kterou může být doručována pošta. Může se např. jednat o adresu služební kanceláře nebo adresu sídla společnosti.
- Domácí adresa (residential address), tedy adresa trvalého bydliště, která není veřejná, obchodní rejstřík ji nebude veřejnosti sdělovat, pouze policii, finančnímu úřadu, Úřadu pro podvody/Serious Fraud Office nebo na základě soudního příkazu (např. konkurznímu správci, věřitelům, akcionářům).
Dosavadní adresy bydliště, které o ředitelích obchodní rejstřík eviduje, jsou od 1. října 2009 automaticky považovány za neveřejné.
Na výpisu z obchodního rejstříku se od října uvádí pouze doručovací adresa. Jestliže ředitel obchodnímu rejstříku nenahlásil doručovací adresu, nebude na výpisu u jména ředitele uvedena žádná adresa, což může znesnadnit identifikaci např. při otevření bankovního účtu, zřízení organizační složky apod. (Na výpise bude uvedeno pouze jméno ředitele, datum narození a občanství.)
Je nezbytné předem promyslet, jaké adresy obchodnímu rejstříku nahlásit jako doručovací a domácí.
Pokud se ředitel prokazuje českým občanským průkazem s uvedenou adresou trvalého bydliště, lze doporučit pro oba účely používat adresu trvalého bydliště, aby se zabránilo problémům při identifikaci. (Pokud společnost použije výpis z obchodního rejstříku, na kterém je u jména ředitele uvedena odlišná adresa, než adresa v občanském průkazu, může vzniknout pochybnost, zda je daná osoba ředitelem dané společnosti.)
Pokud je ředitel občanem státu, jehož právní řád nezná institut trvalého bydliště, lze pro oba účely používat odlišné adresy. Jako domácí adresa se uvede „obvyklá adresa bydliště“, na které dotyčný ředitel obvykle bydlí.
Dosavadní praxe a důvody změny
Podle zákona o společnostech z roku 1985 musel každý ředitel nahlašovat obchodnímu rejstříku adresu trvalého bydliště. Kdokoliv měl ze zákona právo zjistit adresu bydliště nahlédnutím do veřejného obchodního rejstříku, nebo se dotázat přímo společnosti, která byla povinna adresu bydliště ředitele komukoli sdělit.
Podle zákona o společnostech z roku 2006 je od 1. října 2009 adresa bydliště ředitele utajena.
Opatření schválil britský parlament po nátlaku celebrit a ředitelů velkých společností, zejména těch, které působí v citlivých sektorech a kteří byli v minulosti vystavováni násilí, zastrašováni či obtěžováni na své domácí adrese novináři, politickými aktivisty, nevyžádanými reklamními nabídkami, nebo se stávali oběťmi zneužití identity, vyděračů, zlodějů-tipařů, únosců atd. Očekává se, že po utajení domácí adresy se zvýší míra ochrany soukromí ředitelů a jejich rodin, jejichž lidská práva, zejména právo na osobní svobodu, ochranu soukromí, nedotknutelnost osoby a obydlí, byla v minulosti zveřejněním adresy bydliště v obchodním rejstříku porušována.
Proto od 1. října 2009 vede obchodní rejstřík dva samostatné registry:
- Registr ředitelů s adresou, která bude uchovávána v tajnosti, protože jde o „chráněný údaj“.
- Registr ředitelů s adresou, která bude k dispozici veřejnosti.
Ze zákona od 1. října 2009 nesmí společnost nikde ve svých veřejných materiálech uvádět domácí adresu svých ředitelů, pokud ředitel neudělí k jejímu zveřejnění výslovný souhlas.
Jak vám můžeme pomoci
Můžeme změnu adres oznámit za Vás. Stačí uvést adresu, kterou chcete obchodnímu rejstříku nahlásit jako doručovací.
